Mandloňovou stezkou na rozhlednu
Mandloňový sad je unikátní v České republice. V době největšího rozmachu tohoto sadu v něm rostlo 50 tisíc mandloní. Nic obdobného neexistovalo v celé Střední Evropě.
Historie pěstování mandloní na našem území sahá do 17. století. První rozsáhlé sady však byly vysázeny ve snaze o soběstačnost socialistického hospodářství až v roce 1949 právě v Hustopečích. V době největšího rozmachu v šedesátých letech dvacátého století rostlo okolo 50 tisíc stromů na 185 hektarech. Pěstování mandloní se však stávalo neekonomických, a tak se sady postupně zmenšovaly, až na konci osmdesátých let zůstaly poslední dva. Po změně společenských a ekonomických podmínek po listopadu 1989 přestal být zájem i o úrodu z těchto sadů, až zůstaly zcela nevyužívány a neudržovány. Mnoho let bez ošetřování a prořezu stromů vedlo k zahuštění větví v korunách, jejich prosychání a častému rozlamování. V sadech se začal rozšiřovat nálet nežádoucích dřevin, včetně invazivního akátu. Město Hustopeče získalo část sadů při pozemkových úpravách v roce 2004 a další významnou část v roce 2008 odkoupilo. Vlastnictví sadů vytvořilo předpoklady pro zajišťování trvalé systematické péče. V letech 2007 a 2009 byly stromy ošetřeny zdravotním řezem, byl odstraněn nálet nežádoucích dřevin a byly instalovány dvě informační tabule. Sad na lokalitě Kamenec má rozlohu 1,7 ha a roste v něm asi 400 stromů. Ve druhém sadu na Hustopečském starém vrchu roste přibližně 530 mandloní na ploše asi 2,7 ha.
V květnu 2015 začala hustopečským mandloňovým sadům nová éra. K devíti stovkám stromů přibylo téměř sto padesát mladých výpěstků.
V roce 2016 opět došlo k výsadbě mladých mandloní. Nový sad vznikl na půl hektarovém pozemku na Starém vrchu za rozhlednou, zasadilo se téměř šedesát nových mandloní. V revitalizaci mandloňového sadu na Starém vrchu chce vedení města pokračovat i v budoucnu.
Rozhledna stojí na okraji mandloňového sadu na Hustopečském starém vrchu v nadmořské výšce asi 300 metrů. Vysoká je 17,4 m, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 12,6 metrů. Slavnostně byla otevřena 31. března 2012.
Naučná stezka vedoucí do sadů a k rozhledně je dlouhá necelých 9 km, můžete využít i zkrácenou variantou dlouhou asi 5 km. Na sedmi informačních tabulích se dozvíte o mandloních, o okolní přírodě a krajině i jejím využívání.
Mapa trasy
Kratší stezka vedoucí k sadům
Mapa mandlonova stezka, využít lze také audio průvodce
Kaple sv. Rocha a relaxační zóna na Křížovém kopci
Lesopark s přírodním amfiteátrem a kaplí sv. Rocha sloužil až do 2. světové války jako městský park. Také T. G. Masaryk při svých pobytech v Hustopečích chodil se svou rodinou na toto místo.
Kaple vznikla v 17. stol. v době morové epidemie. Hustopečští ji postavili jako ochranu proti moru na Volském (dnes Křížovém) vrchu, společně s morovým sloupem na náměstí. Finanční prostředky byly získány veřejnými sbírkami. Původně barokní kaple z r. 1682 byla zasvěcena patronům morových pohrom. Postupně byla několikrát přestavována a rozšiřována, až dosáhla rozměrů menšího kostelíku. Na konci 18. stol. se zde konaly pompézní barokní poutě, kterých se zúčastňovali věřící ze širokého okolí. Ke kapli vedla křížová cesta, odtud získal kopec název Křížový vrch.
V současnosti má kaple novorománskou podobu z roku 1901. Jedná se o jednoduchou kupolovitou stavbu se čtyřmi výklenky, věžičkou a zvonem. Původní sochy, barevná okna, mozaikový obraz Krista i staré nástěnné malby pohltily události a čas. Dnes mohou návštěvníci uvnitř kaple obdivovat vitráže a nástěnné malby a vitráže Ludvíka Kolka.
Relaxační zóna je součástí rozšiřujícího se lesoparku. Ohraničení v podobě plotu z lískových prutů chrání prostor před některými nezvanými zvířecími návštěvníky a zároveň představuje bezpečný prostor i pro nejmenší děti.
Hmatová stezka podporuje rozvoj důležitého lidského smyslu – hmatu. Ke hmatovému vnímání lze využít celý povrch lidského těla. Stezka je určena pro vnímání různých druhů povrchů a přírodních materiálů především prostřednictvím bosých chodidel.
Chodník je stočen do tvaru hlemýždí ulity a je členěn do jednotlivých polí, která jsou vyplněna kameny různé zrnitosti, pískem, borovými šiškami, nastříhanými větvičkami či štěrkem různé zrnitosti.
Balanční prvky vyrobené z přírodního materiálu respektují okolí ráz a vhodným výběrem doplňují atmosféru místa. Děti si zde procvičí stabilitu, motoriku a zároveň se zabaví.
Celý prostor je vybavený celkem 13 lavičkami, které vybízí k posezení a odpočinku.
Mapa trasy
Naučná stezka "Masaryk a Hustopeče"
Naučná stezka "Masaryk a Hustopeče" dlouhá cca. 2 km vás provede městem po stopách prvního československého prezidenta. 7 zastavení vám představí významná místa spojená s jeho životem a rodinou.
Trasa začíná u hlavní silnice v blízkosti autobusového nádraží, přímo před budovou kina. Informační brožura s mapkou je k dispozici v TIC.
1. První zastávkou je vstup do historického centra města, kde se 19. června 1924 uskutečnilo triumfální přijetí prezidenta Masaryka v Hustopečích.
2. Naučná stezka pak směřuje k bývalé piaristické reálce (dnes SOŠ a SOU) na Masarykově náměstí, kde T. G. Masaryk studoval v letech 1861 - 1863. Ubytování mu tehdy poskytl strýc František Kos ve svém domě v Zámečnické ulici (dnes Dobrovského č. 7).
3. Další zastávkou je místo, kde se nacházel rodný dům Masarykovy matky Terezie, rozené Kropáčkové. Narodila se 4. 8. 1813 v domě č. 293/17, který se nacházel na rozhraní ulic Brněnské a Jiráskovy. Terezie Masaryková pocházela z dobře situované rodiny - její otec Josef Kropáček byl řezníkem a hostinským.
4. Čtvrtou zastávkou je dům Masarykova strýce ve kterém TGM pobýval během svých studií na Hustopečské reálce.
5. Stezka dále pokračuje k domu, kde dožil Masarykův otec. Josef Masaryk pocházel z hornouherských (dnes západoslovenských) Kopčan. Většinu života pracoval jako kočí. V roce 1884 se manželé Masarykovi vrátili do Hustopečí, kde bydleli s nejmladším synem Ludvíkem, který zde provozoval tiskárnu. Po smrti své ženy využil Josef Masaryk nabídku manželů Dvořáčkových a kolem roku 1892 se k nim přestěhoval. Zemřel v Hustopečích 25. září 1907 ve věku 84 let.
6. Následuje zastávka u budovy bývalé tiskárny (dnes Společenský dům) Ludvíka Masaryka, nejmladšího bratra T. G. Masaryka Ludvík Masaryk vlastnil na tehdejším Dlouhém Řádku č. 243 (dnes Herbenova č. 4) byt a tiskárnu. Kromě regionálních novin aj. zde po bojkotu Tomáše Masaryka v Praze v roce 1886 vycházel i Masarykův proslulý kritický časopis Athenaeum.
7. Poslední zastavení je na hustopečském městském hřbitově, místě posledního odpočinku mnoha předků a příbuzných T. G. Masaryka. V roce 1887 zde byla pohřbena Masarykova matka Terezie a v roce 1907 jeho otec Josef. V září 1937 byla z hustopečského hrobu rodičů vyzvednuta symbolická prsť hlíny, která pak byla uložena do Masarykova hrobu v Lánech.
Mapa trasy
zdroj: https://www.hustopece.cz/turistika
